Blog, Strana 2

Na letošek připadá jedno velké výročí, a to mě ponouklo napsat tenhle článek.

Je to totiž na rok přesně přibližně jedenáct tisíc let, co člověk opustil kořistnický způsob života lovců a sběračů a konečně se „usadil“. Změna životního stylu přišla se zásadním životním objevem. Celá ta velká proměna začala přitom zcela nenápadně – člověk zasel semena trav a zjistil, že za několik měsíců může sklízet úrodu. Podle proslulého anglického archeologa a etnologa Gordona Childeho to byly právě ženy, kdo dostal tenhle geniální a převratný nápad. Aby ne, zatímco vrcholnou povinností mužů byl lov, jednou z mnoha povinností žen (a dětí) bylo sbírat plodiny, lodyhy, kořínky a semena rostlin. Childe ženám přiznává i další prvenství v mnoha jiných základních civilizačních objevech. Ženy mají podle něj „na svědomí“ mimo jiné hrnčířství, předení, tkalcovský stav, pěstování bavlny a lnu.

Představuju si, jak kdysi dávno v neolitu, když se konečně oteplilo a po Zemi běhalo jen několik miliónu lidí, objevila na vyprahlém skalisku dlouhovlasá žena vonnou bylinu. Byla sama, potřebovala si odpočinout od křiku děcek a naléhání ostatních žen. Omámila ji vůně byliny a na chvíli se úplně zapomněla… To bylo křiku, to bylo radosti, když se vrátila k ostatním a ukázala jim, co krom obilí můžou pěstovat okolo svých obydlí. Nebo tak nějak podobně to bylo.

Myslívám na ženy země-dělky poslední dny často, prakticky skoro vždycky, když se snažím rozchodit rotavátor. Ten totiž  určitě vymysleli muži, jako nositelé pozdějšího technologického pokroku. Ostatně právě technologický pokrok byl také jednou z příčin úpadku matriarchátu. Lidé měli pole, ale bylo potřeba je obdělávat. A právě muži vzali do svých silných rukou pluh a začali obdělávat půdu, aby jim zem dala vyšší výnosy zrn zázračných trav. Takže zpátky k rotavátoru. Potřebujeme rozorat louku na pásy pro levandule, necháváme mezi nimi travnaté pásy na zachycení vody (a taky aby to hezky vypadalo). Ale rotavátor stávkuje. Stále ho nasazujeme a zkoušíme, háže s námi v traktoru jak v sedle koně. A přidám ještě jednu veselou historku. To jsem si jednou jedinkrát takhle vzala do traktoru mobil (asi bych ho neslyšela, ale čekala jsem hovor a potřebovala pracovat), položila ho do kastlíku a zase nakopla toho divokého koně. Traktor se vzepjal, mobil vyskočil a traktor mi ho přejel. Technika byla jiné technice zkázou. Ten mobil taky asi vymysleli muži, že jo. Skoro si nevzpomeneme, jaký byl život bez nich (rozuměj mobilů), a taky jak plynul mnohem pomaleji. A informace se dloooouho nesly světem.

Ale zase zpátky k rotavátoru. Někdy mi ten stroj ulehčující lidstvu práci i život nahání strach. Naše farma je na kamenitém podloží, to je dobře pro levandule, ale naše ruce jsou plné mozolů z toho, jak ručně taháme kameny. A od traktoru, když ho chceme zkrotit, jsou zase špinavé od šmíru. Ale nakonec , když se tyhle čtyři ženské ruce spojí, nastaví i to, co se zdálo neopravitelné. Úplně přesně nevím, jak to děláme, ale věřím nám, že to nakonec nějak dokážeme. Vždycky.

Vaše Adéla z Levandulovny

Za těch spoustu let, co mám vedle sebe na světě svoji starší dceru Aichu, jsem prošla nejrůznějšími zaměstnáními. 

Byly jsme samy, počítala jsem každou korunu, z vlastního rozhodnutí jsem už dříve nedodělala školu, maturitní komise na mě čekala marně, takže zaměstnavatelé se o mě zrovna neprali. Byla jsem ráda, že „aspoň nějakou práci“ mám. Dcerka byla ve školce nebo u prarodičů, nikdo se se mnou moc nepáral. Už tenkrát jsem si snila o tom, jaké by to bylo vymyslet si práci tak, abychom mohly být víc spolu. Moct přizpůsobit pracovní tempo sobě a jí, našemu životu, nehnat se jak blázen z práce do školky, pak domů, uvařit uklidit, jít si lehnout a druhý den znovu.

O mnoho let později se narodila druhá dcera. Zásadní rozdíl byl ten, že jsem vedle sebe měla tentokrát oporu – mého muže a otce Amélky, Josefa. Jenže závazků k placení bylo tolik, že z jednoho platu dlouho vyžít nešlo. Koloběh práce-domácnost na sebe nenechal dlouho čekat. Seděla jsem v paneláku v Ruprechticích (když teda byla chvíle si sednout) a snila o životě na vesnici, s velkou zahradou a polem za domem. Viděla jsem tam ty naše holky pobíhat, hrát si, učit se, spolupracovat s námi. Nevěděla jsem přesně, kde by to mělo být a co by nás mělo živit, ale cítila jsem, že právě „to“ je naše cesta. A jen o několik let později se naše sny plní. Ještě v paneláku jsem si dodělala všechny tituly, co mě dělily od „normální“ práce. I to sociální, malé vysokoškolské, takže můžu dělat, co mě baví. Konečně. Přiznám se bez mučení, že všechny dny nejsou tak idylické, jak jsem si je v hlavě vysnila. Jsem vděčná osudu (i ministerstvu), že nám vyšel projekt a my se mohli posunout v čase o několik let dopředu.

Naši práci se snažíme plánovat tak, aby nenadálá rodinná situace nebyla pro mámy z Levandulovny fatální. Teď na jaře, když byly školy a školky zavřené, měly naše děti školu na poli. Psaly si úkoly, sázely levanduli, razítkovaly, schovávaly se spolu ve stodole a někdy jsme o nich celé dny nevěděli. Někdy jsou dny, kdy to nejde. Když mám hodně administrativy a sedím celé dopoledne u počítače, mívám výčitky svědomí, že nechávám Amélku svému osudu. A někdy jí pustím víc pohádek, než bych chtěla. Potřebuju klid a soustředění. Někdy jsem na sebe naštvaná, že je toho hodně a nemůžu ji mít u sebe. Ale jsem doma, teď na jaře jsme hodně na zahradě a na poli. Přesně, jako v mých snech v ruprechtickém bytě 2+1. A mám vedle sebe skvělé kolegyně, a i díky nim mi naše práce dává smysl. Mají možnost pracovat na zkrácený úvazek, uzpůsobit práci své rodinné situaci, pružně reagovat na to, co se doma děje. Jejich den tak nemusí být jen úprkem mezi prací a rodinou, a nejen proto je pro mě důležité utvářet sociální firmu.

Vaše Adéla z Levandulovny

Původně jsem chtěla psát o levanduli jako takové, o aromaterapii a jejích účincích. 

Nakonec se ale potřebuju podělit o události uplynulého víkendu…

Nadešel červen, konečně doba, kdy můžeme vysázet další sazenice levandule (konkrétně 1300 kusů). Ve středu a ve čtvrtek nám počasí přeje, začínáme osazovat připravená a zkultivovaná políčka. Za dva dny se nám podaří vpravit do země zhruba 800 kusů sazeniček, ostatní máme schované pod javorem. Pak ale přichází pátek a začíná pršet… Ze začátku jen slabě mrholí, levandule schované pod stromem to zvládnou, na pole dáváme sazenice naštěstí trochu vyvýšeně, takže po nich voda lehce steče a nedrží se u nich, aby nezahnívaly. Vodu levandule nemá moc v lásce…

Začíná pršet hodně, řeka se zvedá. V sobotu dopoledne s Josefem nazouváme holiny, oblékáme pláštěnky (nutné to dřívější vybavení každého podjizerského horala) a zbylých 500 sazenic odnášíme společně pod střechu, už ani javor neuchrání náš fialový poklad před deštěm. Z našich oken je vidět na řeku, voda se stále zvedá, kolem jezdí hasiči, zprávy a výhledy nejsou vůbec příznivé, déšť neslábne a minimálně celý víkend má silně pršet. Pár metrů od nás se řeka přelila přes silnici, sousedi mají zaplavené sklepy. V Hejnicích uzavírají silnice, i v okolních vesnicích se řeka rozlévá do krajiny. Voda stoupá podobně jako před deseti lety při srpnových povodních. Večer se hladina řeky zastavuje půl metru od hrany koryta a… začíná klesat. Sláva!

V neděli dopoledne se jdeme podívat do sklepa, voda se do něj nedostala. Kontrolujeme pole i nové sazeničky – je to dobré, prudký déšť je nezničil, pole je dobře založené. Mezi řádky jsme ponechali travnaté pruhy, neutvořit jedno velké bahnité pole se ukázalo jako dobrý plán. Přebytečná voda se vsákla do travnatých pásů, nikde se tak netvoří kaluže a malé levandule nebudou zahnívat.

Večer už je voda i ve sklepě, sice jen ta spodní, je jí sotva nad kotník, ale stejně. Takže náš dům taky neminula. Počkáme, zda odejde tudy, kudy přišla, nechceme odčerpáváním narušovat spodní proudy vody. Když neodejde, pomůžeme jí nakonec slabším odčerpáním. Uvidíme.

Máme dům na krásném místě, pole je dobře založeno. Voda je živel, krásný a nezkrotný a příroda ví, co dělá. A my naštěstí přemýšlíme, jak procesům v přírodě napomoci, ne jak jim ublížit. Ukazuje se, že vzájemná reciprocita zatím funguje – příroda je vstřícná i k nám!

P.S.: Naše malá dcera Amélie sledovala řeku i déšť snad ještě víc napjatě, než my. Čekala, jak to celé dopadne a jestli bude potopa nebo nebude. Nedávno jsme si četli příběh o biblické potopě, tak se jí ty příběhy propojily. Byl znát její strach, naštěstí tentokrát všechno dobře dopadlo. Všechno jsme si spolu vysvětlily a ona to zvládla. Uf.

Vaše Adéla z Levandulovny

Už pátým měsícem na práci v Levandulovně nejsme sami – jsou s námi tři ženy

tvořící s námi s láskou a péčí produkty pro Vás. Zatím čekáme, až utichne vítr, až roztaje sníh na Smrku a zasadíme další stovky levandulí. Čas si krátíme laděním receptury na ten nejlepší domácí sirup pod frýdlantským sluncem. Právě levandulový sirup je totiž jedním z našich prvních produktů, které si budete moct už brzy zakoupit v našem e-shopu a po dlouhé zimě tak potěšit své chuťové pohárky čajem či limonádou vonícími teplým létem.

Levanduli nakládáme a necháváme vodu nasát její sílu a chuť, druhý den vaříme, ochutnáváme, stáčíme a tak pořád dokola. Je to alchymie, zkoušíme správný poměr vody, byliny i cukru. Vzorky uvařených sirupů jsme rozvážely do všech koutů Frýdlantského výběžku i za kopce Jizerských hor až do dalekého Liberce. Zkrátka všem známým i neznámým a dychtivě čekaly na jejich verdikt. Je nad frýdlantské slunce jasné, že první várky nebyly dokonalé. Tu byla chuť levandule příliš intenzivní, tu zase sirup příliš kyselý. Až po uvaření několika desítek sirupů jsme objevily ty dva nejlepší, namíchané tak, že se po otevření sirupu rozvinula síla levandule v celé své kráse a po ochutnání nás zaplavila svěží vůně sirupu.

Zbývalo už jen ve správných poměrech namíchat oba sirupy a spojit je v chuťově jedinečný a nejlahodnější sirup vítězný. A ten pro Vás máme odlitý sklenic, lepíme etikety, ladíme e-shop a těšíme se na Vaše objednávky. Věříme totiž, že ten náš pravý recept už máme a těšíme se, až ho s námi ochutnáte. A těšíme se na jaro.

Krásné pořád ještě zimní dny Vám přejí ženy z Levandulovny.

P.S.: Postupně Vám budeme představovat i naše další výrobky, s láskou a péčí vytvořené.

Její Kytky od potoka jsou úžasné, krásné a voňavé. Míla Hilgertová k nám až od Prahy a předala nám své zkušenosti a vědomosti o ekologickém pěstování květin.

Je spousta příležitostí jak darovat řezanou květinu, je spousta chvil, kdy je příjemné mít doma ve váze řezanou květinu, je spousta nálad, které květina ve váze zpříjemní. Kde se vlastně berou květiny, které si kupujeme pro radost ať již sobě nebo někomu jinému.

V jednom z článků v ekolistu.cz se uvádí, že „výběr květiny v květinářství může být docela náročná věc – nepřeberné množství krásně barevných a voňavých květů, listy v různých škálách zelené a k tomu všemu rafinovaná směsice ozdob a pentlí. Je těžké vybrat – zohlednit estetiku kytice, její vhodnost k dané příležitosti a samozřejmě cenu. Pokud bychom přidali i environmentální hledisko, získá celá věc zcela jiný nádech. Hledat u květin nějaký ekologický háček by se sice na na první pohled mohlo zdát jako nesmysl: jde přeci o kytky – součást přírody. Podrobnější pohled ale napovídá, že řezané květiny vůbec bezproblémové nejsou.“ (10.4.2009 Ekolist.cz).

Tuto problematiku zpracovala ve své diplomové práci kterou v roce 2006 obhájila na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) Kateřina Kosová. Uvádí v ní, že „Pěstování květin ze zemí subsaharské Afriky je založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů a fumigantů a dalších agrochemikálií. Počínaje dezinfikováním půdy, aplikováním nejrůznějších preventivních postřiků proti škůdcům a chorobám, podpůrných prostředků, postřikem před samotným uříznutím květu, konče aplikací ochranné lázně před převozem květin, která má zajistit zpomalení dýchací procesu a udržení čerstvosti květin. Je odhadováno, že téměř 20 % z 60 000 zaměstnanců pracujících na květinových farmách v Ekvádoru tvoří děti do 15 let.“ uvádí Kateřina Kosová.

Z dalších zdrojů (statistický úřad, ekolist.cz) je známo, že drtivá většina květinářství v ČR bere právě řezané květiny z holandských květinových burz, kam většina květin míří z Keni, Ekvádoru, Etiopie… 

Bohužel vymizela tradice řezaných květin vypěstovaných u nás a právě proto jsme si pozvali Mílu, která již několikátým rokem provozuje firmu Kytky od potoka, pěstuje květiny k řezu dle ekologických principů, váže nádherné kytice, dělá workshopy a dodává své květiny do květinářství.

Naše první setkání bylo o vhledu do ekologického pěstování květin, zásad takového pěstování, možností, rizik, ale hlavně dobrého pocitu z dobře a eticky oddělané práce. A že to jde bez všech těch postřiků, cestování a znehodnocování naší planety. Vždyť květina má dělat radost a nezanechávat za sebou stopu zmaru, jedovatosti, hladu a bezmoci.

Těšíme se na další setkání, které proběhne v únoru. Budeme se věnovat koloběhu přírody a vybíráním vhodných druhů květin k pěstování v našich podmínkách. Ano pěstujeme levandule, ale pole je veliké a krása květin k řezu se nám tam vejde, a tak Vám budeme moci do budoucna nabídnout i kytice pro radost, vypěstované u nás v ekologickém režimu. Krásné dny a hurá na louku (teda až sleze sníh:-)) pro květinu nebo k nám do dvora rovnou z pole natrhanou a s úsměvem uvázanou. 

Vaše Adéla z Levandulovny

Na apríla roku 2017 jsme já, můj muž a dvě dcery opustili město a pořídili si starou zemědělskou usedlost v podhůří Jizerských hor, u řeky Smědé v Raspenavě. Starou usedlost s duší, k tomu velikou zahradu a velikou stodolu a ještě větší seník. Tam se to bude sušit.

A protože jsem prožila kus svého života ve Francii s vůní levandule ve vlasech, tak jsem si řekla, že na jaře zkusím vysázet tuto voňavou krásku. Rok jsem studovala druhy, pěstování, co a jak je třeba až jsem si ty, z mého pohledu, nejúžasnější druhy koupila a první pole osázela 400 minisazeničkami.

Zahrada je orientovaná na jihozápad, má nadmořskou výšku asi 330 m, vane do ní teplý vzduch z žitavské pánve – podmínky pro pěstování levandule přímo ideální i v podhůří Jizerských hor.

Rok se s rokem sešel, levandule prospívaly. Za naší zahradou jsem pokukovala po krásné zvlněné louce a ta brzy rozšířila náš prostor pro další levandule.

Hektar louky byla výzva, a tak po mnoha probdělých nocích jsem připravila projekt Levandulovna. A světe div se, když se sny a vůle spojí, i zem se otřese a vesmír možnost otevře. A tak Vám mohu představit tento úžasný projekt.

 A tak mohly v říjnu 2019 nastoupit ženy, které u nás pracují na zkrácený úvazek a mohly tak skloubit pracovní i rodinný život a své zdraví. Projekt je koncipován tak, aby ženy, které jsou nějakým způsobem znevýhodněny na trhu práce, měly možnost pracovat v příjemném a vůči jejich životní situaci tolerantním, chápajícím prostředí. Našim zaměstnancům poskytujeme také psychosociální podporu a věříme, že slušným chováním a empatií je motivujeme v práci.

Vaše Adéla z Levandulovny

Levandulovna je malý rodinný podnik, najdete nás na úpatí Jizerských hor. Naše farma se věnuje ekologickému pěstování levandule a květin a výrobě přírodních produktů z nich. Pěstujeme a rosteme s úctou a ohledem ke krajině, v níž jsme se usadili a kde je nám dobře. Vnímáme změny způsobené nešetrným pěstováním, úbytek vody v našich studních, zahradách i polích. Svou péčí o kousek země chceme přispět k zadržení vody v krajině, k obnově půdy, obarvení krajiny fialovými květy (tolik lahodícími včelí populaci). Chceme být soběstační a vést podnik na principech cirkulární ekonomiky, aby se kruh uzavřel.

1.1     ENVIRONMENTÁLNÍ PROSPĚCH

Levandulovna technologií výroby všech produktů a pěstováním levandule přispívá ke zlepšování životního prostředí.

K výrobě daných produktů využívá Levandulovna vlastní vypěstovanou levanduli nebo zakoupenou sušenou levanduli v prvních třech letech výroby (než dosáhne množství vypěstované levandule na vlastním poli, což trvá cca 3 roky - výnos z vlastní levandule, který pokryje produkci výrobků). Vlastní levanduli získává ručním sběrem levandule z vlastního pole 1,5 ha na kterém bude 5-6 tisíc keříků levandule. Levandule jsou osázeny tak, že mezi řádky jsou ponechány zatravněné pásy o stejné šíři jako řádky, aby to přispělo k vsakování vody do půdy. Dalším environmentální cílem je likvidace invazivního druhu křídlatky japonské (Reynoutria japonica), který bude v rámci projektu pravidelně sečen a nadzemní biomasa bude likvidována tak, aby nedošlo k rozšiřování této rostliny, která velice lehce ze stonků i oddenků vegetativně. Dalším cílem Levandulovny je zvýšení biodiverzity na daném pozemku, přilákání hmyzí populace, včelstvech a ptactva, díky ekologickému pěstování květin. Z pohledu cirkulární ekonomiky, která je v souladu s prvky permakultury, kde jsou postupně hledány synergie mezi jednotlivými rostlinami a živočichy. Základem je uzavřený cyklus živin a dostatečný návrat organické hmoty (zkompostované) zpět do půdy, aby zůstala vyživená a odolná proti erozi a suchu. Důležité je taktéž podporovat biodiverzitu a rozmanitost ptáků i hmyzu. Cirkulární ekonomika stojí na přírodě blízkých procesech a propojuje je s podnikatelským záměrem, kdy budování odolného systému v budoucnu může podpořit i odolávání proti změnám klimatu.

Levandule podnik zpracovává ekologicky šetrným způsobem do přírodních produktů:

• Všechny produkty (květové vody, sirupy, sole do koupele atd.) jsou vyrobeny z čistě přírodních zdrojů a neznečišťují vodu a životní prostředí. Květová voda a sůl do koupele je certifikovaná kosmetika. Sirup je slazen třtinovým cukrem v nejmenší možné míře a jako regulátor kyselosti se používá kyselina citronová (jediný přírodní konzervant).
• Květová voda je vyráběna hydrodestilací v destilační koloně, kdy po zahřátí byliny ve vodní lázni a prostupem páry skrze bylinu, ze které nabere všechny její vlastnosti a účinky párou pak prostupuje dále do chladící části, kde zkapalní a vytéká po malých kapkách do připravené skleněné, vydezinfikované nádoby. Tímto postupem se v květové vodě i esenciálním oleji zachovávají veškeré výživné látky, minerály a vitamíny obsažené v levanduli. 
• Květová voda se používá jako tonikum na pleť, hydratuje ji a čistí od nečistot. Léčí popáleniny, problematickou pleť. Levandule je antiseptická a antivirotická a velice jemná, ale účinná, proto ji mohou používat i alergici a také se jím pročišťuje vzduch. Je také vhodná na zklidnění a na příjemný spánek, levandule snižuje krevní tlak, má zklidňující účinky. Pleť je po použití květové vody hebká, vláčná a pružná. Pleť ošetřuje a nezanáší póry.
• Vědomě přispíváme k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji, zejména vodou.
• Zohledňujeme environmentální princip ve všech fázích podnikání, tzn. při výrobě výrobků nebo poskytování služeb včetně environmentálně příznivého úřadování.
• Úspěšnost naplňování environmentálního přínosu podnikatelské aktivity je pravidelně hodnocena.
• Používáme pouze skleněné obaly, plastům se co nejvíce vyhýbáme. Etikety máme papírové, kde jsou zákonné informace vytištěny.
• Recyklujeme obalový materiál na zásilky.

1.2     SOCIÁLNÍ PROSPĚCH

• Levandulovna bude zaměstnávat více než 30% zaměstnanců ze znevýhodněných skupin a tím přispívat ke zvyšování zaměstnanosti osob ze znevýhodněných skupin. Zaměstnanci jsou pravidelně a systematicky informováni o chodu podniku, výsledcích hospodaření a naplňování společensky prospěšných cílů.
• Principy environmentálního podniku jsou veřejně deklarovány také na www.levandulovna.cz.
• Podnik bude zajišťovat dlouhodobé vzdělávání a individuální rozvoj pracovních kompetencí svých zaměstnanců.
• Abychom tuto práci mohli všichni dobře vykonávat, budeme se snažit v době přípravy provozu dobře přizpůsobit pracovní prostředí a zejména vytvořit zaměstnancům kratší pracovní dobu. Počítáme i s flexibilitou změn, při onemocněních, nutnosti navštívit lékaře, OČR apod. Proto bude v podniku zaměstnáno více osob na kratší úvazky.

1.3     EKONOMICKÝ PRINCIP

Více než 51% zisku podniku bude reinvestováno do rozvoje environmentálního podniku a naplňování jeho deklarovaných společensky prospěšných cílů a environmetálních cílů.

Tržby z prodeje našich vlastních výrobků a služeb na celkových výnosech firmy tvoří více než 30%.

Hlavní předmět podnikání:

• Pěstování levandule a péče o ni. 
• Výroba produktů z ní a prodej v provozovně, pomocí trhů, e-shopem, odběrateli.
• Dodávání sirupů do restaurací, kaváren a dalších gastro podniků na přípravu levandulových limonád či horké levandule.

1.4     NEZÁVISLOST V MANAŽERSKÉM ROZHODOVÁNÍ A ŘÍZENÍ NA EXTERNÍCH ZAKLADATELÍCH NEBO ZŘIZOVATELÍCH

Naše manažerské řízení je nezávislé na externím zřizovateli. Jizerská Levandule s.r.o. je nezávisle fungující společnost, nejsme závislí na veřejné správě ani jiném ekonomickém subjektu.

1.5     MÍSTNÍ PROSPĚCH

• Environmentální sociální podnik vyrábí také pro místní spotřebu a podporuje rozvoj místní ekonomiky.
• Environmentální sociální podnik zaměstnává obyvatele z území Libereckého kraje a obyvatele z území MAS.
• Environmentální sociální podnik spolupracuje s lokálními aktéry z území Libereckého kraje a lokálními aktéry na území MAS.
• Sociální podnik bude zaměstnávat obyvatele z místního regionu.
• Sociální podnik bude spolupracovat s místními aktéry trhu, městy, úřady, neziskovými organizacemi.